Články a aktuality
Odborné postřehy, zkušenosti z praxe a příležitostné novinky z H.A. Projektu. Věnujeme se projektování, stavební legislativě, technickému dozoru, koordinaci BOZP, veřejným zakázkám a dalším tématům, se kterými se při přípravě a realizaci staveb setkáváme.
Zateplujeme staré domy: Víme ale, co v nich dýcháme?
Radon, vlhkost a vzduchotěsnost budov: opomíjená rizika energetických renovací a přestaveb starších objektů.
Česká republika prochází rozsáhlou obnovou svého stavebního fondu. Program Nová zelená úsporám (NZÚ) podporuje energetické renovace rodinných domů, developeři stále častěji hledají potenciál ve starších objektech a brownfieldech. Zateplujeme, měníme okna, snižujeme energetickou náročnost. Jenže při snaze o maximální úspory může ustoupit do pozadí zásadní otázka: Jaké vnitřní prostředí vlastně vytváříme?
Staré konstrukce, dnešní požadavky
Velká část staršího bytového fondu vznikala v době, kdy se ochrana proti radonu systematicky neřešila. Podlahy na terénu často nemají souvislou izolaci, případně obsahují původní asfaltové pásy s nejistou funkčností, netěsnými spoji a prostupy. U některých historických objektů izolace proti zemní vlhkosti zcela chybí.
Je důležité rozlišovat hydroizolaci a protiradonovou ochranu. Ani existence původní hydroizolace automaticky neznamená, že konstrukce účinně brání pronikání půdního vzduchu a radonu.
Kolik vlastníků starších rodinných domů si kdy nechalo změřit radon? A kolik z nich ví, v jakém stavu jsou konstrukce oddělující obytné místnosti od podloží?
Právě tyto otázky by měly zaznít před návrhem renovace, nikoli až po jejím dokončení.
Česká republika patří mezi radonově nejzatíženější země
Radon-222 je přírodní radioaktivní plyn vznikající v přeměnové řadě uranu-238. Z horninového prostředí se dostává do půdního vzduchu a následně může pronikat netěsnostmi spodní stavby do interiéru.
České geologické podmínky, zejména výskyt některých žulových a metamorfovaných hornin, vytvářejí v řadě oblastí zvýšený radonový potenciál.
Podle Státního ústavu radiační ochrany dosahuje průměrná objemová aktivita radonu v českých budovách 118 Bq/m³. Česká republika tak patří mezi země s nejvyššími hodnotami v obytných budovách na světě.
V porovnání s řadou evropských států je český průměr vysoký. To však neznamená, že celé území ČR je rizikovější než všechny okolní země. Také Rakousko a některé oblasti Německa či Slovenska vykazují významnou radonovou zátěž. Rozhodující jsou místní geologické poměry a konkrétní konstrukční stav budovy.
Radonová mapa proto představuje pouze orientační podklad. Skutečnou koncentraci v konkrétním domě určí až měření.
Jaké hodnoty jsou přípustné?
V České republice je podle současné legislativy stanovena referenční úroveň objemové aktivity radonu ve vnitřním ovzduší obytných a pobytových místností na 300 Bq/m³.
Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje usilovat o referenční úroveň 100 Bq/m³; tam, kde to není dosažitelné, nemá národní referenční úroveň překročit 300 Bq/m³.
Hodnota 300 Bq/m³ není hranicí zdravotní nezávadnosti. Jde o úroveň, při jejímž překročení je nutné věnovat snížení expozice zvýšenou pozornost. Riziko existuje i při nižších koncentracích a narůstá s délkou pobytu.
Co radon způsobuje lidskému organismu?
Radon samotný je chemicky inertní plyn. Zdravotní riziko však představují především jeho krátkodobé radioaktivní produkty přeměny, které se vážou na aerosolové částice a při vdechování se usazují v dýchacích cestách.
Při jejich radioaktivní přeměně vzniká alfa záření, které může poškozovat DNA buněk plicního epitelu. Dlouhodobá expozice tak zvyšuje pravděpodobnost vzniku karcinomu plic.
WHO uvádí, že s každým zvýšením dlouhodobé průměrné koncentrace radonu o 100 Bq/m³ roste relativní riziko rakoviny plic přibližně o 16 %. U kuřáků je absolutní riziko podstatně vyšší.
Radon nezpůsobuje typické okamžité příznaky. Nelze jej cítit, vidět ani poznat podle únavy či bolesti hlavy. Člověk tak může být zvýšeným koncentracím vystaven desítky let, aniž by o tom věděl.
Energetická renovace mění fungování budovy
Původní netěsná okna a konstrukční spáry zajišťovaly ve starších domech určitou míru neřízené infiltrace. Z energetického hlediska nežádoucí, z hlediska odvodu vnitřních škodlivin však někdy významnou.
Výměnou oken, utěsněním obálky a dalšími úpravami může dojít k výraznému poklesu intenzity výměny vzduchu. Pokud přísun radonu z podloží zůstane zachován, jeho koncentrace v interiéru může vzrůst.
Současně se mění tlakové poměry v budově. Podtlak vyvolaný komínovým efektem nebo nevhodně navrženým odsáváním může podporovat nasávání půdního vzduchu netěsnostmi spodní stavby.
Samotné zateplení fasády tedy není příčinou radonu. Riziko spočívá v kombinaci existujících vstupních cest, změně vzduchotěsnosti a nedostatečného větrání.
Na tento mechanismus výslovně upozorňuje i SÚRO, který doporučuje měření radonu před rekonstrukcí a zachování dostatečné výměny vzduchu.
A co vlhkost?
Podobný princip se projevuje také u vlhkosti. Omezení infiltrace bez odpovídajícího větrání může zvýšit relativní vlhkost v interiéru. Na chladných površích a v místech tepelných mostů následně vznikají podmínky pro povrchovou kondenzaci a růst plísní.
U starších staveb se navíc často kombinují různé zdroje vlhkosti: vzlínání z podloží, zatékání, stavební vlhkost a vlhkost produkovaná provozem domácnosti. Zateplení může správným návrhem zvýšit vnitřní povrchové teploty a riziko kondenzace omezit. Bez znalosti vlhkostního stavu konstrukcí však nelze předpokládat, že samotné zateplení vyřeší všechny problémy. Vlhkost a radon mají odlišné mechanismy působení, ale jedno společné: jejich řešení musí vycházet z diagnostiky skutečného stavu objektu.
Brownfieldy a přestavby: příležitost, ale i odpovědnost
Přeměna nevyužívaných budov, bývalých provozoven a brownfieldů na bydlení je z urbanistického i environmentálního hlediska žádoucí. Šetří nezastavěné území a vrací život existujícím stavbám.
Změna využití objektu na byty však současně znamená nové požadavky na hygienickou kvalitu prostředí. Konstrukce, které desítky let sloužily skladování nebo výrobě, nemusí bez zásadních úprav splňovat požadavky dlouhodobého pobytu osob. Vedle vlhkosti, kontaminace podloží a dalších rizik je nutné posoudit také radon. Zejména pokud vznikají obytné prostory v přízemí, suterénu nebo v přímém kontaktu se zeminou.
Energetická optimalizace by proto neměla předcházet stavebně-technické a hygienické diagnostice. Nejdříve musíme vědět, v jakém prostředí mají lidé bydlet. Teprve potom rozhodovat, jak jej energeticky zefektivnit.
NZÚ a otázka odpovědné renovace
Program Nová zelená úsporám představuje významný nástroj obnovy českých budov. Právě proto by měl být impulzem k širšímu vnímání kvality renovací. Před výměnou oken a zásadním omezením infiltrace má smysl provést měření radonu, posoudit vlhkostní stav spodní stavby a navrhnout funkční systém větrání. Při zvýšených koncentracích radonu je třeba zvážit cílená protiradonová opatření, například odvětrání podloží nebo úpravu konstrukcí v kontaktu se zeminou.
Řízené větrání s rekuperací může být součástí řešení, ale nenahrazuje automaticky ochranu proti pronikání radonu. Zdravé vnitřní prostředí nesmí být vedlejším produktem energetické renovace. Musí být jedním z jejích základních cílů. Úspěšnou rekonstrukci totiž nelze hodnotit pouze podle dosažené úspory energie, součinitele prostupu tepla nebo výsledné energetické třídy. Stejně podstatné je, zda jsme vytvořili bezpečné prostředí pro lidi, kteří v budově budou žít dalších třicet či padesát let.
Renovační pas NZÚ: nový pomocník při rekonstrukci domu
Od 30. dubna 2026 je součástí programu Nová zelená úsporám nový Renovační pas NZÚ. Pomáhá majitelům starších rodinných a bytových domů naplánovat energetickou renovaci tak, aby jednotlivé úpravy dávaly smysl a správně na sebe navazovaly.
Co je renovační pas?
Jednoduše řečeno je to plán, jak postupně zrekonstruovat dům a snížit jeho energetickou náročnost.
Posoudí se současný stav domu a navrhnou vhodná opatření – například zateplení, výměna oken a dveří, změna zdroje vytápění nebo fotovoltaika. Renovaci lze rozdělit až do tří navazujících etap, takže není nutné provést všechno najednou. Pas zároveň orientačně vyhodnocuje náklady a očekávané energetické úspory.
Kdy se renovační pas využívá?
Renovační pas je v programu Nová zelená úsporám 2026 podkladem pro žádosti na dílčí renovace rodinných domů. Zpracování renovačních pasů je podporováno státem; nízkopříjmové domácnosti jej mohou získat zdarma a ostatním majitelům stát na jeho zpracování přispívá.
S čím vám můžeme pomoci?
H.A. Projekt nabízí zpracování Renovačního pasu NZÚ, konzultaci plánované rekonstrukce a návrh vhodného postupu jednotlivých úprav. Pokud rekonstrukce vyžaduje projekt, můžeme následně zajistit také projektovou dokumentaci a inženýrskou činnost.
Službu nabízíme zejména pro Humpolec, Pelhřimov, Ledeč nad Sázavou, Světlou nad Sázavou, Havlíčkův Brod, Pacov, Želiv, Zruč nad Sázavou, Vlašim, Čechtice, Trhový Štěpánov a okolí.
Připojovací spára oken: proč samotná PUR pěna nestačí
Při rekonstrukcích a revitalizacích budov patří výměna otvorových výplní společně se zateplením obvodového pláště mezi nejčastější opatření vedoucí ke zlepšení tepelnětechnických vlastností objektu a snížení jeho energetické náročnosti.
Při výběru nových oken se pozornost přirozeně soustředí především na jejich parametry – typ zasklení, materiál rámu, součinitel prostupu tepla nebo cenu. Ani kvalitní výrobek s výbornými deklarovanými vlastnostmi však nemusí po zabudování do stavby fungovat tak, jak očekáváme.
Významnou roli totiž hraje způsob osazení okna do stavebního otvoru a provedení připojovací spáry mezi rámem a navazující konstrukcí.
Právě tento detail může být při nesprávném provedení slabým místem jinak kvalitně navržené obálky budovy.
Připojovací spára není jen mezera kolem rámu
Připojovací spára musí v návaznosti na okolní konstrukce plnit několik funkcí současně. Ovlivňuje zejména vzduchotěsnost detailu, jeho tepelněizolační a akustické vlastnosti, ochranu před působením vlhkosti a v konečném důsledku také životnost celého řešení.
Chybné provedení se přitom nemusí projevit bezprostředně po montáži. Problémy se často objeví až během užívání objektu nebo v první topné sezóně.
Může docházet k nežádoucímu proudění vzduchu, lokálnímu ochlazování povrchů, kondenzaci vodní páry nebo vzniku plísní v oblasti ostění. Při dlouhodobém působení vlhkosti může docházet také k postupné degradaci použitých materiálů.
Proč nestačí PUR pěna
V praxi se stále můžeme setkat s představou, že prostor mezi rámem okna a ostěním stačí vyplnit PUR pěnou a tím je připojovací spára vyřešena.
PUR pěna má v detailu své důležité místo, sama však všechny požadované funkce připojovací spáry nezajistí.
Plní především tepelněizolační a částečně akustickou funkci. Pokud však není odpovídajícím způsobem chráněna, může být vystavena působení vlhkosti, proudění vzduchu a z vnější strany také UV záření. Postupem času se tak mohou její vlastnosti zhoršovat.
Připojovací spáru je proto potřeba vnímat jako funkční systém několika vrstev, nikoliv pouze jako mezeru vyplněnou pěnou.
Tři funkční roviny připojovací spáry
Zjednodušeně lze správně řešenou připojovací spáru rozdělit do tří základních funkčních rovin.
Vnitřní rovina zajišťuje zejména vzduchotěsnost detailu a omezuje pronikání vlhkého vzduchu z interiéru do konstrukce spáry. Pokud se teplý a vlhký vzduch dostává netěsnostmi do chladnější části detailu, může při vhodných podmínkách docházet ke kondenzaci vodní páry.
Střední rovina plní především tepelněizolační a akustickou funkci. Právě zde se nejčastěji používá PUR pěna nebo jiný vhodný izolační materiál.
Vnější rovina chrání spáru před působením povětrnosti, zejména před srážkovou vodou a nežádoucím prouděním vzduchu. Současně musí být řešení navrženo tak, aby případná vlhkost mohla z konstrukce bezpečně vysychat směrem do exteriéru.
Jednotlivé vrstvy přitom nelze posuzovat odděleně. Důležitá je jejich vzájemná návaznost, vhodnost pro konkrétní podklad a správné provedení po celém obvodu výplně.
Co si z toho odnést?
Kvalitu osazeného okna neurčují pouze parametry samotného výrobku. Stejně důležité je jeho správné zabudování do stavební konstrukce. Připojovací spára musí fungovat jako celek – samotné vyplnění prostoru PUR pěnou všechny její funkce nezajistí.
Kritická místa bývají právě v detailech
Ani použití správných materiálů samo o sobě nezaručuje kvalitní výsledek. Rozhoduje také jejich provedení.
Problematické může být například nedostatečné napojení jednotlivých vrstev, nevhodně připravený nebo nerovný podklad, přerušení těsnicích prvků v rozích nebo použití materiálů, které nejsou vhodné pro konkrétní povrch či skladbu konstrukce.
Samostatnou pozornost si zaslouží spodní detail okna a návaznost na vnitřní a vnější parapet. V jednom místě se zde setkávají požadavky na správné podepření rámu, tepelnětechnické řešení, ochranu proti pronikání vody i návaznost jednotlivých vrstev připojovací spáry.
Nevhodně vyřešený detail může vytvořit lokální tepelný most nebo umožnit pronikání vody do konstrukce. Dodatečné „dopěnění“ prostoru proto nemusí být řešením příčiny problému.
U rekonstrukcí je správný detail ještě důležitější
U stávajících staveb bývá situace složitější než u novostavby. Po demontáži původního okna se může ukázat nerovné nebo nesoudržné ostění, odlišná skladba konstrukce nebo jiné skutečnosti, které nebyly před zahájením prací viditelné.
Zároveň se při komplexnější energetické renovaci mění vlastnosti celé obálky budovy. Nová okna jsou zpravidla výrazně těsnější než původní a spolu se zateplením se mění tepelně-vlhkostní chování objektu.
O to důležitější je nepodcenit návrh a provedení detailů a současně myslet také na odpovídající způsob větrání rekonstruovaného objektu.
Kvalitní okno může pokazit nekvalitní montáž
Při výběru nových oken má smysl porovnávat jejich technické parametry. Investor by se však měl stejně důsledně zajímat také o to, jakým způsobem budou okna zabudována do stavby.
Jak bude provedena připojovací spára? Jak budou jednotlivé vrstvy napojeny na ostění? Jak je řešen spodní detail a parapety? A odpovídá navržené řešení konkrétní skladbě obvodové konstrukce?
Právě odpovědi na tyto otázky mohou mít na výslednou funkci okna větší vliv, než se při samotném výběru výrobku může zdát.
Kvalitní okno tedy nezačíná ani nekončí výběrem profilu a zasklení. Součástí kvalitního výsledku je také správný návrh a provedení jeho napojení na stavební konstrukci.
U staveb totiž velmi často rozhodují právě detaily – a připojovací spára je jedním z nich.
